Modlitba víry uzdraví nemocného, překládali kraličtí překladatelé a leckdo by se jejich verze rád držel i dnes. Kolik je těch, kteří tolik touží po uzdravení. Nikdy bych nechtěl jejich bolest ani touhu zlehčovat!
Naše dnešní texty ale přinášejí jinou perspektivu. Žalmista neřekne: "Uzdrav mne, neboť jsem nemocný a toužím být zdráv." Důvodem prosby o uzdravení mu není budoucí zdraví, ale minulá vina. Ze stejného důvodu nemluví Jakub o uzdravení, ale o záchraně. Ta znamená víc. Uzdravení je jako vzkříšení Lazara, záchrana pak jako vzkříšení Krista Pána. Ten už nikdy víc neumírá.
Nejtěžším břemenem člověka není nemoc, ale hřích, přičemž hříchem nemyslím konkrétní přestoupení Božího zákona, ale rozbitý vztah, nezájem, lhostejnost, nelásku. Na vztahu k Bohu záleží daleko víc než na pozemském zdraví. Tento vztah je totiž mostem do věčnosti.
Zachraň nás, Pane, pozvedni nás z našich bíd a přitiskni nás k sobě, vždyť teprve v tobě jediném nacházíme všecko.