Bůh je útočiště. Tam se jako děti běžíme vyplakat, když se nám něco stalo, ale tam také jako děti běžíme v nebezpečí, když nás něco vystrašilo. Bůh je Otec i Matka, k nimž se lze vracet, když jsme otřeseni, když nás něco bolí, když se bojíme, když jsme pronásledováni či vyháněni nebo jen zesměšňováni. Ale tam se také s nadšením vracíme, abychom někomu sdělili, co krásného jsme zažili na svých samostatných cestách, kde se můžeme sdílet s tím, koho náš příběh a naše životní objevy zajímají. Bůh tedy není jen ochranou před problémy, je také Bohem v nás, tím, kdo nám dává sílu těžkostem se moudře a zdatně postavit.
Drž nás za ruku, a když nás pouštíš, fandi nám, když jdeme vstříc nebezpečí, varuj nás, když padneme, zvedni nás.