Člověk je tvor od přirozenosti hříšný. Vždyť hřích se táhne od prvního člověka, od Adama! Tím, že Bůh daroval člověku svobodu, nabídl mu současně možnost sejít z cesty dobra a neustát pokušení hříchu. I Adam zhřešil. A po něm i jeho syn Kain, i my, prapotomci „na entou“. Jsme jako opilci, kteří se snaží jít rovně a mluvit artikulovaně, jako praváci, kteří usilují o krasopis levou rukou – ať se snažíme, jak se snažíme, nejde nám to tak, jak bychom si přáli. Stejně tak Adam se snažil odolat přemlouvání Evy, ale přiznejme si: všichni víme, že odporovat ženám se nevyplácí. Nejspíš ani Kain nechtěl Ábelovi ublížit. Ale stinná stránka v nich byla a také v nás bývá mnohdy silnější. Často je těžké vůbec rozpoznat, co je dobré a co zlé, co je pravda a co lež. Bůh nám však je oporou, pokud o ni stojíme, volá k nám a my ho slyšíme, pokud nasloucháme.
Děkujeme ti, Pane Bože, že k nám voláš, i když si zacpáváme uši, že nám ukazuješ svou velikost a dobrotu, i když oči zavíráme. Prosíme tě, odpusť nám naše viny.