Oddíl z proroka Micheáše není jen temným poselstvím o rozkladu všech hodnot a soumraku jedné společnosti. Svědčí také o světle, které vzejde i uprostřed těch nejčernějších temnot. Mluví o naději, která neumírá ani po těch nejtěžších pádech a nejhrozivějších životních kotrmelcích. Prorok nabízí východisko, které tu je navzdory všemu, co bylo zničeno a pošlapáno. Micheáš mluví o naději, která je i jeho doufáním, které se ze všech sil drží právě v situaci, která vypadá naprosto bezvýchodně. Je to modlitba v důvěře, že jeho Bůh je na dosah, že je blízko i v té době, kdy se nezdá, že by panoval, bděl nad svým lidem, nad světem a jeho událostmi. Bůh nás někdy „ponoří“ do tmy, abychom uviděli, že on je světlo.
Tobě důvěřujeme, tebe vyhlížíme, náš Pane a Spasiteli.