Spravedlnost je určitě něco, po čem toužíme. Nechceme zakoušet nespravedlivé jednání. A tak je jen dobře, když smíme slyšet: Hospodin je spravedlivý. On je přímo milovníkem všeho spravedlivého. Snad si tedy vědomě či někde v podvědomí klademe otázku: Co tedy máme udělat, aby i na nás hleděl se zalíbením, jako na spravedlivé? A to je zajímavé - o tom se zde nemluví. Žalmista jen vypovídá o tom, že se mu mnozí posmívají, jednají podle a ohrožují ho. Ale Hospodin je Pánem i nad těmito všemi. "Má trůn svůj na nebesích" (Ž 11,4). A dobře vidí, co se děje. Vskutku, stačí, když to vidí, když "rozjasní svou tvář nad tebou" (Nu 6,25). Pak se zastane toho, kdo trpí touto nespravedlností. A jak se zastane? Jak prosadí spravedlnost? V postním období si to připomínáme obzvláště naléhavě: Boží spravedlivý služebník vezme utrpení, nespravedlnost a odsouzení na sebe. Abychom mohli žít svobodně. "Tím, co zakusí, získá spravedlnost mnohým" (Iz 53,11). Spravedlivý je pak ten, kdo se k němu přimkne svou vírou.
Dobrý Bože, děkujeme ti, že neodvracíš zrak od nespravedlnosti v tomto světě, ale posíláš svého Syna, aby se zastal těch, kteří trpí. Amen.