Pán Bůh má roztodivnou čeládku. Na své životní pouti potkáváme bratry a sestry, se kterými nás spojuje Hospodin sám. My sami bychom je třeba nikdy nedokázali přijmout v jejich různosti a třeba i slabosti. Pochopit význam toho, že v Kristu jsme dokonalí, vyžaduje jistou dávku pokory a odvahy zároveň. Jakou odvahu a pokoru asi musí mít Bůh, jenž nás zná dokonale, a přesto nás miluje bez výhrad. Oproti tomu kolik úsilí stojí nás samé milovat druhého člověka či doopravdy přijmout někoho, kdo je úplně jiný, než jsme si představovali. Ano, Pán nás přijímá bez výhrad a je na nás samých, nakolik jsme schopni a připraveni se mu připodobňovat.
Dobrotivý Bože, dej, ať je mé srdce čisté.