V okamžiku, kdy se nám zdá, že kráčíme pevně v jeho šlépějích, může přijít pokušení života, o němž jsme neměli ani tušení. Naše lidství má tendenci znovu se dostávat na první místo. Přijímáme-li však Boží požehnání jako příliš běžnou věc, na niž má křesťan nárok, mohou přijít zkoušky v podobě pokušení, mnohdy zacílené na naše slabosti či závislosti, o nichž ten Zlý moc dobře ví. Ty se pak dostávají na první místo v našem životě. Někdy jim začínáme sloužit pozvolna a nenápadně, jindy se něco zlomí, náš život se může od základu změnit k horšímu a službu Bohu nahradí otrocké jho netušených rozměrů. Tehdy je potřeba vědět, že Bůh je slitovný, pro svoje milosrdenství, pro své velké slitování zahlazuje naše nepravosti.
Proto, Bože, na mě pamatuj v milosrdenství svém.