Co na to říci jiného než: Ano, uznáváme, opouštět Hospodina je zlé a brát ho na lehkou váhu je pro něj urážkou. Lid Boží to však asi tak jednoduše uznat nechtěl. Proč by jinak vznikla jedna z nejdelších prorockých knih pod jménem Jeremjášovým? A není to tak častěji, že leccos uznáváme a vidíme, ale změnit nedokážeme (Ř 7,18n)? Není to obraz dramatu celé lidské existence? Jsme poučitelní? Jiný prorok si nad lidem Božím přímo zoufá: Jsou tvrdohlaví "jako umíněná kráva" (Oz 4,16). Co takovému lidu říci? Slova již nestačí. Nevěrný lid projde soudem. Bude odveden do zajetí, vše, na čem si zakládal, skončí.
Bože, vyznáváme, že i my často hřešíme myšlením, slovy i skutky a tebe opouštíme. Děkujeme však za tvé veliké milosrdenství, ve kterém ses rozhodl neodsoudit nás, ale za nás jsi odsoudil svého Syna Ježíše Krista.