V těžkostech nemáme být sami. Je dobré se vypovídat. Trápení nevypověditelné je trápení dvojnásobné. Je velký dar mít někoho, před kým můžeme s důvěrou vyslovit své obavy, trápení i své naděje, někoho, kdo mě nesoudí. Pokud takovou osobu nemáš, hledej ji. Jsem si jist, že ji najdeš. Začni u svého duchovního. Takový člověk je ale jen pomocník, a pokud to dělá dobře, pak i povzbuzovatel. Povzbuzuje nás, abychom své srdce vylévali před Hospodinem. On je naše útočiště, nikoliv člověk. To, co prožívám, smím položit svému Pánu k nohám. On mě zná, on mě slyší. Mohu opustit to, co mě trápí, být osvobozen a naslouchat. V modlitbě nejen mluvíme, ale také nasloucháme. Po vyprázdnění a osvobození je ten nejlepší čas naslouchat. Bůh je naše útočiště.
Pane, připomínáš nám, že nás slyšíš. Doufáme v tebe. Dej, ať je tato naše důvěra pevná.