To, co jsme četli o Abramovi, je úžasné, slavné zaslíbení. - Po zhoubě a soudu potopy lidé opět upadli do bezbožnosti. Ve zpupné pýše chtěli stavbou věže dosáhnout do nebe. Byli však zmateni a rozehnáni. Ztroskotaly tím Boží plány na obnovu světa? Naprosto nikoli! Hospodin je Bůh, který neopouští díla svých rukou (Ž 138,8). Žádné množství našich hříchů nezvrátí Boží úmysly učinit všechno nové (Sk 3,21). Tentokrát Bůh začíná od jednoho jediného muže: vyvoluje a z moře pohanstva vyvádí Abrama. A dá mu zaslíbení: "Požehnám tě a v tvém potomstvu budou požehnány všechny národy" (viz Sk 3,25). Apoštolé tomu rozumí tak, že Bůh z Abramova potomstva poslal svého Služebníka, aby nám přinesl Boží požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů (Sk 3,26). Z požehnání, které přinesl Ježíš Kristus, všichni žijeme. Kdo je Ježíšem Kristem požehnán, ten už nepěstuje nepřátelství, ale svolává dobro na ty, kdo ho pronásledují. V dobrém přemáhá zlo. A to je požehnané.
Pane Ježíši Kriste, my jsme slabí, naklonění odplácet zlo zlem. Požehnej nás, abychom vnášeli do dnešního světa odpuštění, smíření a pokoj. Amen.