Z textů je cítit naděje pro budoucnost. Naděje mi často dělá problémy. Ještě jsem ji nepochopil. Je vždy o kousek přede mnou. Mnohokrát jsem se v ní mýlil, ale často mě i posilňovala. Naděje není Bůh. Spíš to znamená, že Bůh není daleko nebo není tak velký nebo není o tolik před námi. Naděje se stává jediným možným způsobem, jak ho ještě zahlédnout. Tam někde v těžké zkoušce, když si uvědomuji své viny, působí Bůh svým Duchem. Se zármutkem dává Bůh i naději. Naděje nás ve skutečnosti zahanbuje před světem a vlastníma očima, ale před Bohem ani trochu. Je to vzácný pohled dopředu. Pohled člověka, který možná nestojí za moc, ale nikdo mu nemůže zakázat, aby se na Boha díval s nadějí. Jako Zacheus. Přeji ti prožít silnou naději v tom, co Bůh s tebou dělá.
Dt 34,1-7(8) * Mt 24,32-44