K žalmistovu textu bych připojil jediné slovo: Naštěstí. Každý z nás něco plánuje, o něčem sní, o něco usiluje, hledá ideální řešení. Je to tak správné, zároveň však je v tom všem třeba stále dokola si připomínat, že Pánem jak dějin, tak i našeho života je Hospodin. To může znít jako prázdná fráze. Ano, je to fráze, pokud jeho svrchovanost nepřipouštíme ve svém životě. Pokud však své konání dáváme do rukou dobrotivého Boha, potom když se ve svém životě ohlédneme zpět, můžeme vyznat totéž co žalmista. A to je nesmírně osvobozující.
Pane, prosíme tě, nauč nás každý den v důvěře předávat svoje konání do tvých rukou.