Nejen muž po ženě, ale taky žena po muži své bližní jistě nemá dychtit. Proč by však vlastně někdo měl dychtit? Je žena či muž toho druhého krásnější? Je manželství v troskách, že už mě nebaví probouzet se pořád vedle téže osoby? Důvod by se zřejmě našel vždy, ale nedychtit znamená dát šanci lásce, i kdyby šla všelijakým údolím pochyb. Tam, v údolích stínů, se slib lásky osvědčí, když jsme spolu. Však se to ozývá i ve slibu manželském, že se v dobrém i ve zlém až do smrti nerozejdeme. Nedychti, protože jsi dal slib, nedychti, protože Bůh tomu slibu požehnal, nedychti, protože máš někoho, abys nebyl sám, a navíc už jste jedno.
Bože, jsme v manželství jedno nejen pro sebe, ale i pro bližní, jsme obrazem tvé lásky, a proto nebudeme dychtit po jiných.