Dnešní člověk se podobá více antickému člověku řecko-římské civilizace než zbožnému Židu ve starém Izraeli. Dnešní člověk nehledá vykoupení ze svých nepravostí, hledá spíše osobní štěstí, zábavu, potěšení. Žijeme pro zážitky. Žijeme v tomto světě, tady a teď. Slovo hřích je čím dál archaičtější, slova "pokání" a "vykoupení" už jsou docela nesrozumitelná.
Život v Kristu ovšem začíná tam, kde končí život v tomto světě. Pro věřící není rozhodující život tady a teď, nýbrž tam a tehdy. Kdo je probuzen k novému životu, nežije "jen pro ten dnešní den". Jistě, žijeme i v tomto dni. Nežijeme ho ovšem, jako by to byl den poslední, den osudový. Jistě, každý den je důležitý, každý den je dar. Žijeme naše dny přece jen jinak. A sice ve světle onoho záhadného slova "vykoupení". Jsme vykoupeni k věčnému životu. To dává nový rozměr a smysl všem našim dnům.
Děkujeme, Pane, za probuzení do nového dne. Děkujeme za probuzení do nového života, za vykoupení, které přináší věčný den, věčný život! Amen.