Když se ráno probouzím, ztišuji se a skláním před svým Pánem a uvědomuji si, že Bůh je hoden veškeré cti, protože dává unavenému sílu, pozdvihuje utrápeného, naplňuje novou radostí, když jsem v jeho přítomnosti. On mne provede přes všecky překážky a trápení mého života. Ne každý má tu výsadu být v Boží blízkosti. Často kolem sebe vidím mrzuté a utrápené lidi. Znovu a znovu si uvědomuji tu výsadu chválit Pána, která nás odlišuje od lidí ze světa. Nikdo nezavře má ústa, protože si uvědomuji Boží milost, dobrotu a vedení v každé situaci. Proto je moje srdce naplněné novou radostí a chválou, která pramení z hlubokého vztahu s ním tak, že můj pohár přetéká. Je to výsada všech Božích dětí, těch, které vstávají s chválou na rtech. Na ranní ztišení nezapomínám, protože mi dávají novou sílu povstat a vstoupit do neznámých vod. Dostávám pokoj uprostřed bouřek života, novou naději vzdor překážkám i selháním, protože vím, že můj Vykupitel žije. Proto také otvírám své rty a vyprávím o Boží velikosti a nestydím se za evangelium Kristovo. Vždyť je mocí ke spasení. Přidáš se ke mně?
Kaz 12,1-7(8) * 2K 1,1-11