Náboženství se vždycky promítá do mezilidských vztahů. Pokud se vztahujeme k Bohu, ale jsou nám lhostejní lidé a společnost, v níž žijeme, není na naší víře něco v pořádku. Bližní je vždy mým „ty“, které potřebuji, abych byl „já“. On pro mě v běžném životě reprezentuje Boha. Na něm zkouším svou zralost, schopnost milovat a odpouštět. Díky němu odhaluji své sobectví, sebestřednost, narcismus. Jak snadné je odříkat se „kvůli Bohu“ masa, platit desátky, účastnit se bohoslužeb a světit sváteční den! Jak nesnadné je však milovat člověka, který mi leze na nervy. S kým si to tedy dnes budu zkoušet?
Pane Ježíši, nechápu, že jsi nepodléhal emocím, když jsi jednal s lidmi. Uč mě to, ať jsem pro všechny kolem bližním.