Autor tohoto žalmu, král David, přiznává, že je odkázán na svého Boha už z lůna své matky. Před tím se ptá: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Možná proto zdůrazňuje svému Bohu, že nikoho jiného na pomoc nemá. Můžeme s Davidem vyznávat, že Hospodin je náš jediný skutečný opatrovník a pomocník, jediný věrný, jediný, na koho se můžeme plně spolehnout. A když máme pocit, že nás neslyší, že nás opustil, můžeme vytrvale volat a doufat v jeho odpověď a zjevenou blízkost. Náš osud nemá jinou alternativu, není jiný Pán kromě Boha Abrahama, Izáka a Jákoba. Na pomoc nikoho jiného nemáme.
Hospodine, buď můj pastýř. Svěřuji ti své dny a svůj osud. Buď mi nablízku, dej mi pocit bezpečí.