V co nebo v koho lidé skládají naději, v tom také vidí svou spásu a záchranu. Jedno takové vyznání znělo v minulých generacích: "V práci a vědění je naše spasení." Ale žalmista vyznává, že Bůh je jeho spása, ne to, co sám udělá nebo co se naučí, ale Stvořitel nebe i země, celého vesmíru, je jeho Bůh, jeho spása. Není nic jistějšího a pevnějšího, spolehlivějšího pro každodenní zápasy. Ať vyhrávám nebo selhávám, mám naději v Bohu - Spasiteli. Nejen pro tento pozemský život, ale svou naději v něho mohu složit i pro výhled do věčnosti. Opakem naděje je zoufalství - účinná zbraň ďábla. Dante ve své alegorii umístil nad vchod do pekla nápis: "Zanechte vší naděje, kdo vstupujete." Naším cílem není peklo, ale věčný domov díky Pánu Ježíši, Spasiteli. My můžeme a máme spolu s žalmistou vyznat: "Vždyť jsi můj Bůh, má spása, svou naději skládám v tebe." I dnešního dne.
Děkuji, Pane, že chceš být Bohem veškeré mé naděje. Díky, že ani dnes nemusím žít v beznaději.