Když dva dělají totéž, není to totéž. Když trestá ten, kdo vás miluje, je to jiné než trest od člověka, který vás nezná nebo vás nemá rád. Trest může být likvidační, když ho žene touha po pomstě a zášť. Trest může být pomocí k osobnímu růstu, když je veden láskou, snahou druhého varovat a poučit. Když neznamená definitivní konec vztahu, ale následuje ho odpuštění a přijetí. Boží trest neničí, ale otevírá oči, mysl a srdce. Křesťanský Bůh neseje zmar a smrt, ale miluje a zve na cestu života. Kárá, ale i povzbuzuje, nechá padnout, aby pak opět pozvedl. Varuje, ale nakonec přijímá. Jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život (Ž 30,6).
Hospodine, dej se mi poznat ve chvíli, kdy klesám, abych viděl naději ve tvé přijetí.