Je náročné přinést myšlenku, která by dále rozvíjela Hospodinův majestát. Žalmista plně vystihl Boží algoritmus. Co tedy? Snad nalézat své místo v tom algoritmu. Myslet a konat tak, abych přispíval k jeho funkčnosti. Poznávat a žít bohatství Staré i Nové smlouvy. Šířit jistotu, která je nám skrze něho darována. Jsme Božími dětmi. Před ním prožíváme pubertu a adolescenci nastávajícího věčného života. On nás v časnosti takové chce! Dokážeme to přijmout? Umíme před Hospodinem žít tak, jako když nám bylo patnáct, osmnáct, dvacet let? Vždyť nám to šlo, snoubit povinnosti i radostný život. A jistě to jde i v Boží domácnosti.
Hospodine, přicházíme k tobě, abychom poděkovali za tvou přísnost, moudrost a laskavost.