Abychom si přiblížili, co znamená věčné milosrdenství, zkusme si představit jeho opak. Milosrdenství s ručením omezeným: Dobrá, dám ti ještě jednu šanci, ale to je opravdu naposled, moje trpělivost má své meze. Milosrdenství podmíněné: Nejprve si dej do pořádku svůj život a potom se spolu budeme o něčem bavit. Milosrdenství klanové: Musím se postarat hlavně o svoje děti a rodinu, košile je zkrátka bližší než kabát. Milosrdenství předstírané: Řeknu mu, že to pro něj udělám, však slibem člověk nikdy nic nepokazí. Boží věčné milosrdenství nás přistihuje při činu: Co jsi pro svého bližního udělal/a ty? Odpustil/a jsi opravdu sedmdesátkrát sedmkrát? Zároveň a především je ale Boží slitování důvodem k chvále. Vždyť Bůh koná velké divy. Na nás, nemilosrdných.
Milosrdný Bože, už to, že se k tobě smíme s důvěrou obracet, je veliká milost. A že smíme doufat ve tvé vyslyšení, v tvůj zájem o nás, ve tvou pomoc - to je zázrak. Děkujeme, že se děje každý den.