Kristína Royová ve svém díle „Šťastní lidé“ popisuje jednu těžkou životní situaci v domě zbožné rodiny. Muž je již dlouhý čas nemocný, finanční prostředky žádné, lidé kolem odmítají pomoci… Co jiného si mohla žena myslet, než že je nakonec opustil i Bůh. Nešťastná a zoufalá se v tom víc a víc upevňovala. Ale v jedné chvíli jejího života, když si myslela, že je konec, vše se najednou změnilo. Do jejich rodiny přišla pomoc z míst, odkud to vůbec nečekala, a v tom zlomu žena poznává, že je Bůh neopustil. Konal i tehdy, když si myslela, že se k nim otočil zády. Poznala, jak neuchopitelná, svrchovaná je pomoc od Hospodina. Přichází v pravý čas, aby člověka pozvedla a ujistila o Boží lásce.
Díky ti, Bože, za tvou pomoc. Konáš i tehdy, když si myslíme, že jsi na nás zapomněl. Uč nás i tohoto dne ve všem, co prožijeme, důvěřovat tvé lásce a starostlivosti.