Náš rozhovor s Bohem v tichých myšlenkách, v napsané úvaze nebo vyslovené modlitbě kopíruje naše vnímámí Boží přítomnosti. Čím je naše vidění a uvědomování si jeho působení širší, tím je i naše odezva bohatší. Uctíváme ho pro to, čím je. Pro jeho suverenitu a svrchovanost, s kterou vládne a spravuje věci viditelné i neviditelné. Děkujeme mu za jeho lásku, za to, co má a co nám dal, za to, co pro nás udělal a co nám připavil. Vyznáváme mu svou nevděčnost stejně jako nezávislost jeho charakteru. Prosíme ho o odpuštění hříchů, o očištění našeho charakteru i svědomí. Přimlouváme se za jeho viditelné i skryté působení v okolnostech života našeho i našich bližních. - A když k nám promluví, reagujme poslušnou láskou!
J 4,19-26 * Mt 12,22-32