Jaká úleva. Jaké vydechnutí. Už by se zdálo, že mě smrt lapila, že mě má ve svých spárech. Už se zdálo, že budu tam, kde není Boha. Už se zdálo, že mně nikdo nepomůže, a nejen to, ani pomoci nemůže. Dostal jsem se za hranici toho, kde se dá ještě něco dělat. A ty, Hospodine, jsi pro mě došel a vyvedl jsi mě ven. Nedal jsi mi ránu z milosti, když jsem prohrál svůj život. A kdy se to stalo? Tehdy, když moje srdce podlehlo zlobě, nenávisti, ukřivděnosti, zášti i závisti. A tehdy jsi přišel a očistil jsi moje srdce, aby zase bilo pro tvou slávu.
Pane, jak nesmírné milosrdenství mě zasáhlo, jak nesmírné umění je v tvé moci.