Uprostřed výčitek Bohu se Jób pokusí najít i něco dobrého. Bůh jej stvořil a dal mu život, ale jen k tomu, aby měl Jóba pod dohledem. Cokoliv Bůh udělal dobrého, to je nakonec člověku ke škodě. Takové přesvědčení Jób má a nemíní z něj slevit. To je ale téměř stejné jako kritika bezbožníků, kteří tvrdí, že Bůh udělal všechno zle a nemůže se divit, že člověk jenom opakuje to, co vadně udělal Bůh. Člověk vyřkne všelicos. Zvlášť v bolesti. Není třeba to příliš komentovat, a už vůbec ne přesvědčovat Jóba, že se mýlí. Pravou přátelskou pomocí pro trpícího je cokoliv, co mu dovolí přežít tak, že zvládne bolest a trápení.
Pane Bože, tolika věcem nerozumím. Nechápu, proč jsi nechal tolik lidí v utrpení; pomoz jim přežít a mne nauč vedle nich mlčet.