První křesťané nehovořili o své víře jako o náboženství, ale jako o cestě. I dnes je hodně duchovních hledačů, ale chybí jim odvaha dát se opravdu na cestu. A zkušenost říká, že jít lze vždycky jen jednou cestou. Zjevení Páně nám připomíná Boží cestu za člověkem i naši cestu k Bohu. Připomíná nám, že jsme na cestě za Kristem. Na té cestě máme pochopit, že Bůh se nám dává poznat v tom, co se zdá být malé a bezvýznamné; přijmout, že ten, který založil svět a všechno, co je v něm, který drží ve svých rukou nebe, zemi i celou věčnost, k nám stále přichází v chudobě a skrytosti - u druhých i u nás; poklonit se v tom chudém a odmítaném dítěti Bohu. Bohu, který je pro všechny.
Bože skrytý, ale přesto přítomný, děkuji ti, že jsi šero našeho světa prozářil slávou svého Syna.