Jak by asi vypadal svět, kdyby se míra rozumnosti měřila podle úrovně poznání Boží vůle? Nobelova nebo jiná prestižní cena by se udělovaly těm, kdo Boží vůli pochopili nejlépe a podle ní také žili. To je samozřejmě neuskutečnitelná utopie, ale co si tento jev představit v církvi? Že by to také byla utopie?
Všichni, kdo se modlíme modlitbu "Otče náš", pravidelně opakujeme prosbu "buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi". Jinými slovy, ať se i na zemi děje to, co v nebi. Ale ruku na srdce, přemýšlíme vůbec někdy o tom, za co se modlíme? Nesnažíme se svými modlitbami prosadit u Boha spíše naši vůli než poznat a přijmout tu jeho?
Občas se najdou jedinci, kteří by rádi změnili svět, ale svět se může změnit jenom tak, že se změníme především my, lidé patřící do křesťanských církví. Ta zásadní změna se musí týkat našeho postoje k Bohu a k hledání jeho vůle pro náš život.
Pane, vyznávám, že i když prosím o tvou vůli, přesto ji většinou nehledám.