My obyčejní lidé nejsme často v situaci, abychom museli svědčit u soudu. Avšak skoro každý den nás vyzývají, abychom o někom vydali dobré či špatné svědectví. Nejednou dostatečně neuhlídáme svá ústa a zasejeme kolem sebe zlo. Stačí, abychom se setkali s kamarádem a začali mluvit o někom, kdo není přítomen. A už jsme v tom, nacházíme se na velice tenkém ledě. V takových situacích jsem naneštěstí řekl víc špatného než dobrého. Na druhé straně je jasné, co se skrývá v našich srdcích. Čím je totiž srdce naplněno, to mluví i ústa. Využijme dnes naše setkání s druhými lidmi k tomu, abychom vydali dobré svědectví o svém bratru nebo o své sestře a především o Ježíši Kristu, který v nás má přebývat. Pak i to zlé slovo či lež nevyslovíme tak snadno.
1J 4,11-16a * L 2,36-40