Každý z nás si jistě ve svém životě vzpomene na chvíli, kdy si podobně jako Daniel připadal obrazně řečeno jako v jámě lvové. V takové chvíli má člověk pocit ohrožení s tzv. tunelovým viděním, cítí se ztracený, bezmocný, přepadá ho pocit úzkosti, strachu, obav. Daniel tyto pocity proměňuje. Ví, že Bůh je s ním, a tak se mu nemůže stát nic zlého!
Kolikrát se z Písma dozvídáme, jak lidé zamýšlejí s někým něco zlého, ale Bůh s takovým člověkem zamýšlí dobré (např. Josef a jeho bratři). Brzy se to zlé Božím zásahem promění v dobré. Je zprubována víra člověka a na takovém příběhu je ukázán i Boží záměr a Boží ochrana. Poselství dnešních textů nás vysílá na cestu životem. Bůh po nás chce, abychom neztráceli víru, která nás vyzbrojuje odvahou do všech trápení i všech jam a výmolů tohoto světa.
Pane, dej, ať i v nejtěžších chvílích a zkouškách našeho života nezapomínáme na tvé slovo, na tvou otevřenou náruč, která nás přijme do své ochrany, kdykoli o to poprosíme. Pane, děkujeme ti za vše, co od tebe máme. Amen.