Kdo na kolenou klečí, vídá dál, zpívá se proti vší logice v jedné písničce. Není pravdivější rčení: "Sedím vysoko, vidím daleko"? Jistě, chceme-li vidět daleko do kraje, musíme vyšplhat na kopec nebo alespoň na medvědí hřbet jako v pohádce. V písničce se ale zpívá, jak víme, o nové perspektivě, o nových rozhledech a dalekých výhledech, které nabízí modlitba, pokorná důvěra v Boha, v silného Boha, vidoucího Boha. Zpívá se v ní o člověku, který je třeba i sehnut k zemi, nevidí na krok a možná se ani neodvažuje otevřít oči. Ví však - a právě v modlitbě to smí vyznávat a nanovo poznávat -, že Bůh jistě vidí, že Bůh je spravedlivý a dobrý, že Bůh vše zmůže. Kdo na kolenou klečí, vidí skutečně dál!
Hospodine, odevzdávám ti nový rok. Ty vidíš, i když já nevidím. U tebe je spravedlnost i moc. Amen.