Chození ve světle Boží tváře je nejen zaslíbením, ale i údělem. Možnost, dar onoho světla nás přivádí do nové formy sebe sama. Formy, která nevrhá stín pochybností, lží nebo postranních úmyslů. Vydat se touto cestou je pro nás obtížné a vyžaduje to vzdát se všeho, co by mohlo vrhat onen stín. Ale dar této milosti – Boží přítomnosti – a naše žití v ní mění k dobrému vše, co myslíme, chceme a v konečném důsledku i činíme. A tak konečně nabývá naše putování životem smyslu: ne životem projít a spotřebovat ho, ale naplnit.
Náš Pane, děkujeme ti za tvou milost, za vysvobození z bezcílného přežívání a naplnění života podílem na tvém díle.