Josef nechce spát s „Potífarkou“. Je to manželka jeho chlebodárce, který by ho lehce mohl zničit. Ale jde o víc: Josef se nechce nabourávat do cizího vztahu. A třeba také cítí, že ji prostě nemiluje, cítí, že ona ho chce jen využít. To vše může být zakódováno v jeho výkřiku sub specie aeternitatis. A tak pryč z téhle situace! Vztahové věci ovšem bývají složité a často není lehké takto jednoznačně vykřiknout. Neboť nečistota se tak lehce schovává za údajnou jednoznačnost, řády, ráda se maskuje za mravní čistotu a posvěcenost. To je ta pravá čistota: v pokoře, před Bohem, s vědomím vlastní nedostatečnosti, s výhledem k šíři Božího království v dané situaci nahlédnout, co znamená milovat.
Bože, uč nás milovat.