Když je člověku dvacet let, jeví se mu život jako bezbřehý oceán; když je mu čtyřicet, změní se mu na venkovský rybník, který již z více než poloviny obešel. Uvědomuje si, jak rychle život plyne, jak se jisté stává nejistým. Ale přesto je tu jedna skutečnost, která je od věků do věků a která neustává: Boží láska, Hospodinovo milosrdenství, tak velký a nezasloužený dar, který lidské srdce není schopno pojmout a pochopit ho. Přesto nás provází každý den života, ať už jdeme kolem toho "oceánu", nebo kolem toho "venkovského rybníka". Každá milost je nezasloužený dar, který nám dal Dárce z lásky a ze svobodné vůle. Kéž každé ráno, každý večer, na konci každého roku děkujeme za všechny milosti, které jsme od Boha dostali.
Bože, kéž ti nikdy nepřestaneme zpívat chvalozpěvy za tvé milosti.