Jediná jistota v celém vesmíru: Od Boží lásky nás nic neodloučí. A přece! Naše svévolná soběstřednost to dokáže. Člověk se již od Adama pokouší dostat se ke štěstí oklikou. Za nádhernou jistotu se taky platí. Vždyť už před stvořením vesmíru byl v srdci Stvořitele kříž! Ten Kristův. Kdo opravdu miluje, musí počítat s odmítnutím a protivenstvím milovaného. Mateřská láska je úžasná, a přece je nepatrným smítkem ve srovnání s tou Boží! Hospodine, mocný Stvořiteli, nemám slov. Čím víc přemýšlím o tom, co nám o tobě zjevil tvůj Syn, tím jsem zmatenější. A to je dobře! Vždyť já pozemský červíček nemohu rozumět tomu obrovskému tajemství: jak myslí krotitel chaosu a dárce světla! Skláním se v radostné pokoře.
Žd 1,(5.6)7-14 * Iz 55,1-5