Jednou z diagnóz dnešní doby je domněnka, že jsme jako lid odpadli od Pána Boha, málo chodíme do kostela, moc se nemodlíme a myslíme jen na sebe a své pohodlí. Ti, kdo to tak nemají, to rádi říkají o těch druhých a ti, kdo to tak mají, to rádi říkají o těch prvních, případně je jim to jedno. Cestou návratu jedněch k druhým však není návrat o všech křesťanských svátcích, ale Kristova slova, že je tu pro všechny, nejen pro spravedlivé, ale i pro ty hříšníky. Pro spravedlivé pak platí, že oni sami přinášejí do společenství Kristova lidu témata, která tam patří, a pro hříšníky slovo o Kristu, který je Boží Syn, a co to znamená pro naše životy.
Pane Ježíši, odpusť nám, když odpadáme, a dej nám nalézt tu cestu, po níž bychom se mohli vrátit.