Přirovnání k vánku naznačuje pomíjivost. Vánek ochladí, osvěží, ale jen na chvíli. Stejné je to s námi lidmi i s našimi myšlenkami. Jsme na tomto světě jen chvíli, stejně tak i naše myšlenky. I ty, které jsme někam zapsali, pominou. Nevede to k pocitu marnosti? Nemělo by! Je pravda, že pár let po naší smrti se na nás zřejmě zapomene, že naše myšlenky nebudou citovány v učebnicích dějepisu, nicméně důležitější je, zda během své pozemské cesty naplníme poslání, které nám dal ten, jehož myšlení rozhodně vánkem není. Pokud ano, potom náš život má smysl a cíl, byť z pohledu dějin je pouhým vánkem. Následujeme-li Krista, pak náš život bude vánkem, který osvěžil a osvěžuje.
Pane, děkujeme ti, že skrze tebe a v tobě má náš život smysl a hodnotu, ať jsme v jakékoli pozici nebo situaci.