Lid staré smlouvy je od počátku tak vášnivě nenáviděn pro svou víru, že nebýt Hospodina, byl by dávno zničen. Jenže kdykoli se zdá, že smrtící past již sklapla, Hospodin do ní udělá díru a lid vyvázne. Vstříc Bohu Vysvoboditeli vyšle nejprve překvapený úžas, ale později i vděčný chvalozpěv. Lid nové smlouvy je na tom stejně, jen ho navíc nenávidí i slepí obránci pravověří. Petr měl také vyjít ze žaláře jen na monstrproces a popravu, ale církev se za něho modlila a nebeský Otec jí odpověděl. Nenechal Petra zemřít před časem. Poslal svého anděla a vyvedl Petra skrze mříže a vrata na svobodu. Všem se to zdálo jako neuvěřitelný sen. I dnes je Bůh připraven bojovat za svůj lid – i za nás. Někdy ne tak efektně, někdy při tom církev platí za svou věrnost utrpením. Ale pak Bůh učiní jiný zázrak – krev mučedníků se stane semenem církve, z něhož rostou další vyznavači Pána Ježíše Krista.
Pane Ježíši Kriste, dej, ať nás nikdy nepřemůže strach. Ať přijímáme soužení na tomto světě spolu s tvým ujištěním, že jsi přemohl svět. Posiluj svou církev zvláště tam, kde je tvrdě pronásledována a kde nemá zaručena žádná práva.