Čas od času slyšíme, že někdo někoho zachránil. Vytáhl tonoucího nebo někoho strhl před řítícím se nebezpečím. Myslím, že si ten zachráněný většinou jde dál svou cestou. Spása se ve Starém zákoně váže zpravidla na vysvobození z něčeho nebo před něčím, třeba z úzkosti, ze strachu. Před nepřítelem či problémem. Je tu také myšlenka záchrany pro něco, pro někoho. Hospodin dovede vysvobodit i ze situací, které jsou pro nás bezvýchodné. Ale také nás chce pro sebe. Abychom mohli být ve společenství s ním. Jako když projdeme nějakou soutěskou na prostranství a pak jdeme spolu. Jsem rád, že Ježíš mne zachránil a nenechal mě dál sobě na pospas. Jde teď dál se mnou.
Pane Ježíši, díky, že mne bereš na ty své cesty.