Říká se, že Velikonoce jsou svátky jara. Na loukách se zazelená čerstvá tráva, na větvích stromů vyraší pupeny, otevřou se květy a vyrazí svěží lístečky, na naší řece vyvedou kachny a nutrie své mladé, večerní vzduch omamně ztěžkne tisícerem vůní. A zrovna dnes dopoledne naši páni a kluci dle prastarého zvyku symbolicky "pomlazují" dívky a ženy, aby i mezi lidmi bylo po dlouhé zimě zase živo a veselo. Život závisí na Hospodinu, to on ho musí vždy nově darovat, to on ho vždy znovu dává. Život vezdejší i ten příští. Jen to nedělá pomlázkou z proutí, nýbrž dřevem kříže, ne samospádem životního elánu, nýbrž svým mocným slovem a triumfem nad smrtí.
Pane Ježíši, zachovej mi víru v dar tvého života, abych tě uměl svobodně chválit.