Ať žalmista David či apoštol Pavel - oba procházeli při plnění svého poslání zkouškami a utrpením. Zažili však zároveň, že je Bůh v mnohém soužení pozvedal. Stačilo mít neochvějnou naději, že je Boží pomoc nablízku. Dnešní standardní křesťan není připraven spoléhat jen na naději. My raději sázíme na jistotu, a když není hned po ruce, víra se drolí a hroutí. Boží povzbuzení je připraveno nejen pro společenství věřících, ale skrze nás může potěšovat i další. Zodpovídáme za duchovní povzbuzení bližních k lásce, víře a naději, která se má zásadně lišit od falešných nadějí předkládaných mocnými tohoto světa.
Uvědomujeme si, Pane, že své naděje skládáme v jiné věci než v Boha. Přejeme si prožívat své dny s jasným rozpoznáním, že jedinou šancí je spolehnout se znovu a plně na Boží přísliby. Vyprošujeme si proto u tebe, Bože, tvé osvobodivé sklonění, přinášející naději pro nás i mnohé bližní.