Pravidelně se stává, že v době před Vánocemi a během Vánoc všichni tak nějak zjihneme a jsme mnohem štědřejší a otevřenější dobročinnému jednání. Naše srdce se snadněji obměkčí, když vidí někoho potřebného. Dojati lidským utrpením i vlastní dobrotou ochotně otvíráme své peněženky a přispíváme do sbírek nebo do čepic v podchodech metra. Jakmile se však přehoupneme do nového roku, zase vidíme už jen ty své vlastní starosti a problémy. Hospodin nás napomíná, abychom nejen byli dobročinní stále, ale abychom dávali ochotně a upřímně. Vždyť všechno, co máme, máme od něho, a čím víc budeme dávat, tím více nám Bůh požehná.
Bože, děkujeme ti, že nám připomínáš, že všechno, co máme, je tvým darem, o který se máme dělit s ostatními.