Prvokřesťanské skálopevné přesvědčení o tom, že příchod Páně je již za dveřmi, bylo biblickými vykladači komentováno mnohokrát. Málem by se ve výkladech, které (někdy s blahosklonnou shovívavostí) vysvětlují, že očekávání tehdejší církve byla prostě ovlivněna neveselou situací nábožensko-politickou, zapomnělo na to, že výrok „příchod Páně je blízko“ během dějin nebledne. A to navzdory dobovému zabarvení, které dozajista text Jakubovy epištoly nese. Ať je to, jak chce, jsme přece tomu času den ode dne blíže! Zrovna tak jsou aktuální i prosté rady, které v listu najdeme - apokalyptické nálady mají velice často vypjatý charakter, proti čemuž autor dopisu bojuje výzvou k trpělivosti a posilnění srdcí. Srdce ale v biblické imaginaci není ani tak zřídlem tryskajících emocí, jako spíše sídlem rozumu a rozhodovacích procesů. V posledních časech je tedy křesťanovi obzvláště zapotřebí jasného úsudku a rozvahy. Kéž se nám tyto kvality daří rozvíjet.
Prosíme tě, Pane Ježíši Kriste, abychom tvůj příchod vyhlíželi trpělivě, ale také v činorodé práci pro evangelium ve společnosti, kde žijeme. Kéž nepodléháme katastrofickým vizím, ale šíříme Boží království svými postoji a činy.