Každý z nás tu a tam zapomene. Nesplníme úkol, nepřijdeme na schůzku. A cítíme se trapně. Aby se to příště nestalo, pomáháme si diáři, kalendáři a lístečky. Ale co v duchovním životě? Jsme i tam stejně obezřetní? Pokud nezapomínáme, budeme v životě úspěšní. Lidé si váží těch, jejichž slovo platí, a co slíbí, splní. V práci to bývá nutnou podmínkou povýšení.
Bůh také povyšuje. Slibuje věrným v mále, že jim svěří víc. Nejvěrnějším pak slibuje vavřín vítěze. Přesto jsou křesťané, kteří žijí lehkovážně. Hledí si jen svého. A pak jsou tu ti, kteří si hledí toho, co je Krista Ježíše. Učí se biblické verše zpaměti, vedou si duchovní deník. Drží se toho, co jim bylo svěřeno, aby nepřišli o vavřín vítěze.
Pane Bože, prosím, pomoz mi, aby nic z toho dobrého, co jsi mi dal, nepřišlo vniveč.