Klasickou obtíží v naší službě Kristu je rozlišovat mezi věcmi podstatnými a naléhavými. Není problém zahltit se na celý den církevními i necírkevními úkoly a prací. Nicméně Kristus nás nabádá, abychom stále vyhodnocovali, zda ten či onen úkol je opravdu podstatný, zda se nejedná „jen“ o nějakou věc danou třeba církevní tradicí. Typickou situací může být namáhavá a časově náročná péče o církevní statky. Ale jaký příklad nám dává Pán Ježíš? Tulák, který hostí bez pořádné ekonomické aktivity, trávící spoustu času ve stínu stromu v rozhovorech s různorodými lidmi… Následování Krista a služba jemu není žádná pohoda. Vyžaduje od nás velkou osobní zodpovědnost, abychom se neustále pídili po smyslu toho, co děláme.
Pane, dej mi, prosím, schopnost rozlišovat a hospodařit s časem, který jsi mi vyměřil, ke tvé slávě.