Možná se i nyní Hospodin dívá na všechny, kteří čtou Denní čtení. On se dívá na všechny. Možná hledá toho, kdo se ho bojí. Písmo nás ujišťuje, že Bůh hledá takové lidi. Ty, kteří se bojí jeho, a ne lidí. Ty, kteří se bojí ho zarmoutit. Ne ze strachu před trestem, ale proto, že ho mají rádi. Jak je tomu s takovými lidmi? Jako bychom to nevěděli. Vždyť je to i o nás. A dobře víme, že když žijeme v bázni před Bohem a nechceme chodit po svých cestách, ale po těch jeho, on nám ukazuje cestu, kterou si máme zvolit. Bůh ji „jen“ ukáže. Zvolit si ji musím sám. Ježíš je Cesta, po které jdeme v jeho šlépějích. To je ta cesta, na kterou se vždy musím ptát. Následovat Pána. On sám mi ukáže, kudy dál. Když jsem nejistý, když ztrácím dech a jsem unavený. Nepotřebuji teorii, ale Boží vedení a odvahu k následování.
I dnes tě, Pane, prosím, dej mi sílu ke správné volbě jít cestou, kterou mi ukazuješ.