Tajemství naší spásy je do určité míry poodhalované tehdy, když se modlíme. Když vyznáváme svá provinění proti Bohu a bližním, prožíváme zvláštní prosvětlení našich temných zákoutí. Zármutek nad sebou, který nás trápil, se změní v tichou, ale o to silnější radost, že už nemusíme kráčet vstříc budoucnosti s těžkým břemenem čehosi, co ještě nevyšlo najevo. Pravda, není to vždy jednoduché ani lehké, protože k modlitbě - k rozhovoru s Bohem - patří i rozhovor s člověkem, kterého jsme se bolestivě dotkli. Co kdybychom dnes, v den modliteb, kdy se možná i my připojíme k modlitbám vysílaným k Bohu, poprosili též jednoho člověka o odpuštění toho, čím jsme se provinili?
Žd 2,11-18 * 1Kr 11,14-25