Člověk je velice kreativní tvor. Neustále musí něco vytvářet. Někde hluboko v nás je zakořeněna touha tvořit. Za posledních 200 let je tento vnitřní pohon velice patrný. Dostali jsme se dokonce tak daleko, že si začínáme myslet, jak jsme dokonalí a pomalu i rovní samotnému Bohu. Vědecko-technický pokrok zasel do lidí jiskru vzpoury vůči Boží všemohoucnosti. Člověk zapomněl, že je jen Božím stvořením a že není samotným stvořitelem. Nezapomínejme na tuto skutečnost. A proto pokaždé, když nás přepadne tvořivost, vzpomeňme si, že tento dar máme od Hospodina a že podle toho s ním máme taky nakládat. Naše dílo by mělo oslavovat jeho jméno. Chválit a velebit jeho majestátnost. Cokoli děláme, má být oslavou našeho Pána.
Pane Ježíši, pomoz nám v tomto snažení. Pomoz nám oslavovat tě vším, co děláme.