Proti tomuto zcela jasnému poučení můžeme vznést protest a zpochybňovat jej otázkami. Jako třeba: A kdo je můj bližní? Nebo: Co když ten, který žije a přebývá v mé blízkosti, možná dokonce v mé domácnosti nebo blízko hranic mé země, není upřímný, ale je to pokrytec a intrikán? Inu, rada apoštola Pavla - čiňme dobře všem - je určitě na místě. Tím nás zbavuje pochybností a není tu místo pro výjimky z pravidla. Je tu však ještě jiná opora. Nejsme to přece my, kdo vposledu zkoumají motivy a srdce a úmysly - naše nebo našich bližních. Ty zkoumá sám Hospodin (Př 17,3). A o něm je řečeno v návaznosti na náš dnešní verš: "Hospodin si neupřímného hnusí, s přímými je v důvěrném obecenství" (Př 3,32). Je třeba si dobře uvědomit: Obé platí o nás i o našich bližních.
Bože, chraň nás před rychlými soudy o našich bližních a buď s těmi, kteří v nás vkládají důvěru.