Pro izraelský národ bylo opuštění Egypta určitě důkazem toho, že Bůh na ně nezapomněl, že vyslyšel jejich úpěnlivé prosby. Bůh jim připravil další důkaz. Přešli mořem a neutonuli. Bez lodě, plavidla, jen po svých... Tato cesta je navždy oddělila od Egypta. Stejná cesta se stala pro jejich pronásledovatele záhubou. Nebyl to důvod k radosti? Opět poznali, jak je k nim Bůh milosrdný. On je ochránil, vysvobodil, vedl. Ničím si to nezasloužili, přesto to Bůh z velké lásky k nim udělal. Bůh vede i nás svým milosrdenstvím. Vykoupil nás a neplánuje pro nás záhubu, ale cestu požehnání.
Díky, Pane, za tvé milosrdenství, které si můžeme uvědomovat zvlášť v dobách ohlížení se zpět na to, jak jsi nás vedl. Ať tě za tvé milosrdenství umíme chválit a vyvyšovat.