Píseň odkrývá, co je v nás jinak skryto. Protipólem písně je, z hlediska lidského projevu, monotónní řeč, která je artikulována bez intonace, přízvuku a tempa. Na zemi došlo v životě lidu k zázračným událostem. Izrael např. zpíval, když mu dal Bůh vodu na poušti v Béru (Nu 21,17) a Mojžíš zpíval: "Má síla, má píseň je Hospodin" (Ex 15,2), když zázračně přešli moře. Vzpomínám si na jednoho vzácného bratra, který neměl hudební sluch, ale měl silný hlas a zpíval s nadšením a hlásil se též do pěveckého sboru. Měl ve svém srdci velkou radost z toho, že Pán Bůh dělal v jeho životě zázračné věci. Mnohé to mátlo, ale odkrývalo to jeho upřímný a vděčný vztah k Bohu. Nakonec je vždy lépe upřímně a vděčně zpívat Pánu, i když to může znít pro lidské uši falešně, než zpívat líbezné melodie, které zní falešně Bohu. Zpívejme proto nové písně!
Mt 25,1-13 * Zj 21,1-7 * Iz 26,7-19